Pro návrat na hlavní stranu
<<<---- klikni na logo.
Publicistika
Rozhovory
Neseriózně?
Redakční info
Poezie a grafika
Poslat, napsat ....
Vzkazy


Operace skleněné nohy

...skleněná nesmrdí

V den mých hořkých jedenadvacátých narozenin jsem sám sobě jako dáreček, překvapení nadělil toto:

Po dlouhé době přijíždím domů, zpět - ve chvíli, kdy vystoupím z vlaku, na ledě mi podjede noha, úplně neskutečně se zkroutí - a já na ní pod tíhou svého těla, na hubu, na led... hlasité bolestné křupnutí jak výkřik, okolo tma a vločky poletují a zatímco ještě chvíli ležím na ledě jakoby mě to bavilo, vidím u nejbližší lampy, asi dvacet metrů od plazícího se podivína zahrabujícího se do sněhu - siluetu bratra, jde mi naproti, trochu pomoct se zavazadly; jen se trochu diví proč se plazím po zemi jak had, zvlášť když je taková zima a všude sníh, prej jsem asi zase chlastal.... a pak mi pomůže odbelhat se domů...

Noha mi napuchla, při sešlápnutí bolí, velká jehla roztrhává kotník; už je to skoro tři tejdny a nic se nelepší, všechno pořád stejné---

"To bude výron. Ale ber to z tý lepší stránky. Běžnej, docela obyčejnej průměrnej chlap má výron pár vteřin... a ty si v tom libuješ už přes čtrnáct dní!"

Sedím na posteli, prohlížím si oteklou nohu. Povídám spolubydlícímu: "Co s tim? Asi to vyříznu!"

"Chachááá, tak to bys byl už druhej človíček na tomhle pokoji, co by se chtěl řezat."

"Japatóóó?", povídám po plzeňsku.

"Tvůj předchůdce, kluk co tady bydlel minulej rok, spal na tý posteli co teď je tvoje, se tu taky pokusil o podobnou operaci. To bylo krve a srandy!"

"He?"

"On měl totiž kdysi dávno s autem bourááčku a do nohy se mu dostal kousek skla a doktoři... ti si toho nejdřív nevšimli a vono to tam pak zarostlo a potom mu to nechtěli vyndat, prej když to ničemu nevadí a nebrání, je v tom případě zbytečný to řezat."

"Toho kluka to bolelo?"

"Toho kluka to nebolelo, ale sralo ho to!"

"A proč! Taková kuriozitka. Třeba měl zkusit na to balit holky. A když ho to ani nebolelo..."

"Mě by to taky sralo. Skleněnou nohu! Kdo to viděl! To sem skoro mrzák! Ale kde jsem to skon... abych to dopo... jó... já už vim. A tak si sehnal tady z vedlejší koleje od mediků skalpel, dezinfekci, rukavičky, jako na běžnou operaci a pak taky ještě flašu abnormálně silný vodky, aby se k tý operaci odhodlal a taky jako tó... anestezikúúm, téměř naráz, na ex do sebe hodil půlku, počkal chvilu až to začne působit, aby utlumil bolest jako a pak se šel řezat do koupelny a byla operace...Rozříz si tu nohu... von byl v koupelně a já jen vždycky slyšel přes celý patro Áááá! Doprdelééé!

a motal se a sotva na to viděl a já jsem mu chodil pořád do kuchyňky převařovat skalpel, jak dostal v hospodě instrukce vod vožralejch mediků... jako ňáká sestřička při doopravdický operaci... v kuchyňce velkej kastróól, okolo si dělali večeře a já převařoval skalpel! ...No jo, ale von místo toho aby si naříz tu nohu jako podélně, podél svalů víš, von to přefik napříč! Ale jelikož se mu to ňák nelíbilo, ta rána, zkusil to o kousek vedle znova. A protože ten kousek skla v tý noze - jak se klepala snad strachy sama ještě střízlivá - nemoh najít, chtěl udělat ještě řezy napříč těmhle ranám a vyndavat si maso z nohy po kouskách... jak byl vožralej... a až by ten střep našel, vložil by kousek masa zpátky a kdyby ho nenašel, naříz by a vyndal další a tak dál... ale to sem mu naštěstí už rozmluvil."

"Mě vlastně ta noha ani tak nebolí...", zaúpěl jsem.

"Stejně to nenašel, tak si tu nohu zafáčoval... a srostlo mu to v pohodě, do tejdne si na to ani nevzpomněl, jen já asi na to budu vzpomínat hodně dlouho."

Jdu si převázat bolavou nožku...

Štěpán Kuchlei

Do rubriky P.U.Č - publicistika? vyblil Láďa Svoboda (puč)? dne 2.12.2002? a četlo asy tak 4277? okounějících.




Výjezdní seminář v Nečtinech...

Operace skleněné nohy

Můj první školní den

Když už se jednou poštěstí!

Na vědomost se dává,

Střet zájmů a památková péče

Německo a jak tam bylo

První cena 21 000 Kč aneb Studentská vědecká konference